Sdílet osobní rozhovor je i pod anonymním jménem příliš těžké. Snad jsem svým sdílením někoho aspoň malinko podnítila k radosti z Jeho blízkosti. Hluboce uvažuji o správnosti takového to sdílení se. Jak poznat, že je to dobré?
Mám před očima jen jediné. A to být Jeho a činit to co vede k Němu. Na prvním místě je lidský vztah s Ním (v mém případě můj vztah s Ním, ve Vašem případě Váš vztah s Ním, chápete :-) ) a na druhém místě služba.
Ale kudy vede ta cestička? Ta ouzká nesnadná cesta?
Musím to nalézt a zjistit.
Děkuji za možnost sdílet se Vám.
bílá_liška
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.